Můj soused mluví se stromy. A co je horší — tvrdí, že mu odpovídají. Než ho označíte za blázna, počkejte si na konec příběhu.
Pan Novotný — říkejme mu tak, protože se tak doopravdy jmenuje a stejně by na pseudonym nepřistoupil — žije sám v domku na okraji vesnice. Má zahradu plnou starých ovocných stromů, psa jménem Filozof a názory na svět, které by vydaly na tři knihy. Minimálně.
Každé ráno obchází své stromy a zdraví je. Jabloň u plotu je Markéta. Hrušeň uprostřed zahrady je Božena. A ten zkroucený ořešák v rohu? Ten je Jaroslav, „protože je tvrdohlavý jako můj bývalý šéf." Každému z nich věnuje pár minut. Postojí, řekne pár slov, poslouchá.
„A co ti říkají?" zeptal jsem se jednou. „Většinou nic," přiznal. „Ale to je víc, než co slyším od většiny lidí."